Úvod

A je tu dlouho očekávaná recenze na klubový sraz, který zorganizovali naši VIP členi Evžen [22] a Skin [58]. Konal se v kempu Ranch na Kamenci u obce Železnice, což je něco málo přes hodinu jízdy z Prahy. Jako obvykle jsme měli deštivé počasí, ale to jsme během páteční noci v klubovně přečkali a druhý den se již vyjasnilo. Takže nejdříve o kempu. Ten se nalézá za obcí, kam vede úzká cesta lemovaná hustým stromořadím, ale díky organizátorům, kteří vyvěsili cedule s ukazateli na náš sraz, tak jsme na místo přijeli celkem bez problémů. V kempu se nalézá hlavní budova s restaurací, se sprchami a toaletou. Je tu bar, kulečník a fotbálek. Okolí je travnaté s možností postavení stanů, ale k dispozici jsou dřevěné chatičky ve stylu pionýrského tábora, který zcela jistě pamatuje doby, kdy jsme chodili v modrých košilích s červeným šátkem. Od toho se odvíjela i obsluha (hlavní vedoucí kempu), na kterou musíte mít připraveny pořádné nervy, jelikož po 21. hodině nic teplého k jídlu nedostanete a poslední objednávky u baru končí za nedlouho po této hodině. Možná tím lépe pro nás, jelikož nás druhý den čekala spanilá jízda. Ale to bych nerad předbíhal... Z názvu Ranch se zcela zřejmé, že nesmějí chybět koně. Skutečně nechyběli a kolem půlnoci se za námi přišli sami až k restauraci podívat a my si je mohli prohlédnout. Ovšem jsme museli být tišší, neboť údajně jeden kůň čekal hříbata. Správně. Kůň! Takto nám to vsugerovala paní vedoucí a ještě nám řekla, že sem chodí kozy a žerou vajgly z popelníku. Ovšem s nimi jsme neměli možnost se setkat. Těhotný kůň nám to plně vynahradil :-) Spali jsme v turistických chatkách, kde jsou dřevěné palandy. Elektrické zásuvky tu jsou, ale to byla asi ta největší vymoženost. Před tím jsme však přišli na pavučiny pod postelemi anebo na zapomenutý stoletý ručník plný chuchvalců. Peřiny si musíte přivézt sami, neboť jinak na Vás zde čekají zatuchlé madrace. Ale konec stěžování, neboť tyto podmínky k našim srazům patří a vše bylo vynahrazeno v rámci polopenze vydatnou snídaní o pěti kolečkách turistického salámu a dvěma houskami. Kdo přišel na snídani pozdě, tak už nedostal čaj. Inu, ty červené šátky jsem tu opravdu postrádal. Asi o všem svědčí vyrytý nápis na dveřích toalety od nějakého návštěvníka před námi, že hlavní vedoucí je vylízaná k..... Ale díky organizátorům srazu byl pro nás připravený bohatý program a určitě jsme se nenudili...

Páteční večer

Já jako předseda klubu jsem přijel poprvé za celou historii na sraz jako poslední. Po mém obvyklém proslovu a přivítání jsme společně debatovali o všem různém a byla na všech vidět radost, že jsme se po dlouhé době opět mohli setkat. Já jsem si objednal kotletku, ale jelikož na mě obsluha zapomněla, tak jsem skončil u tlačenky s octem a cibulí. Večer jsme hráli stolní fotbálek, který ovšem nezaujal vůči nám fair-play hru a postupně nám vydával čím dál méně kuliček, takže se mnoho z nás brzy odebralo do hajan, ale někteří zůstali venku debatovat až do brzkých ranních hodin.

Sobotní den

Ráno po snídani jsme připravili naše Pola na společnou spanilou jízdu. Spíše než spanilá jízda to byl hromadný odjezd za předem určenými cíly a obohatit si kulturní zážitky, neboť během cesty jsme se roztrhali díky takovým divným hranatým červeným značkám, které upravují přednost a když jsme se již dali dohromady, tak se mezi nás vmístily linkové autobusy :-) Ale organizátoři byli vybaveni vysílačkami a jeden jel vpředu a druhý vzadu, takže jsme vždy do každého cíle dojeli všichni a v pořádku. Naše první zastávka byla pod rozhlednou Tábor, kde jsme zabrali všechna místa k parkování. V restauraci pod rozhlednou jsme se najedli a po obědě jsme pěšky vyšlapali směrem do nebes, abychom se také podívali na krásné okolí. Poté následovala cesta na Prachovské skály, kde zbytek nenajedených navštívili další restauraci s možností se občerstvit zmrzlinovým pohárem. Ostatní se šli projít a společně se vyfotit. Opět jsme udělali menší chaos na parkovišti, kde nepočítali, že přijede tolik zájemců se stejnými auty obdivovat nádhery naší vlasti. A jako na závěr jsme navštívili náměstí v Jičíně, kde jsme provedli společné fotografování našich aut z Valdické brány a nás všech u kašny. Někteří z nás dostali od ostatních škodolibých členů menší sprchu :-)

Sobotní večer

V sobotu odpoledne se nepatrná část z nás rozloučila a odjela domů. Ale hodně členů zůstalo v kempu, kdy jsme připravili večerní oheň. Tento večer byl moc pěkný. Opékaly se buřty a byla super nálada. Po půlnoci se vymyslelo pár škodolibostí a VIP členovi Soukymu se z čista jasna sama od sebe objevila koňská kobliha v předsíňce jeho stanu. Ale jelikož tento člen, který na srazech stanuje pravidelně, tak byl na nás připravený a hodně nás překvapilo jeho hlasité zakvílení jako z filmu Scary Movie, což mělo nechtěný důsledek, že předseda před útěkem se střetnul s touto hnědou hromádkou :-) Pak jsme ve finále zabarikádovali 1. místopředsedovi Ftakovi vchod do jeho chatky pomocí klád, které jsme nestačili u ohně spálit. V pět ráno byl budíček, kdy se tento člen dostával z této chatky opačným otevíráním pantů dveří ven. Ale nakonec jsme chatku spravili a jeho hrozba železnou tyčí byla odvrácena. Jelikož jsem byl unavený a usnul jsem u ohně, tak toho využili jiní noční vytrvalci a umístili mi pod tepláky dřevěný koňský penis, který si půjčili od dětské houpačky:-)))

Nedělní ráno

Jako obvykle, tak každý náš sraz končí v zájemném loučení a v takové depresi, že druhý den je pondělí a musí se znovu do práce a s tím jaké kdo má doma ještě povinnosti. Ale to k tomu patří a žádná pusa či podaná ruka při loučení není na škodu a opět si nemůžu odpustit poznámku, že jsme super parta lidí, kteří se rádi na srazech zlobí a vymýšlejí na sebe ftákoviny, ale co bychom byli zač, kdyby jsme přijeli na sraz v kravatách v luxusních autech, v jedné ruce zlatou kreditku a v druhé ruce mobil s celovečerním vykecáváním za účasti honosných přítelkyň? To ne. Nám stračí opravdu málo ke štěstí. A to Polo s pár puchýřky na laku a se super partou lidí jako jste VY! Jsem rád, že jsme opět prožili nádherný víkend a již se můžeme těšit na sraz další!!!!

Co jsem v recenzi ještě neřekl...

Asi největší průser mohl být z toho, že jsme na náměstí v Jičíně zaparkovali svá vozidla na místě, kde je to zakázané, ale to jsme včas napravili a během několika minut auta stála tak, kde je to povoleno. Asi nejvíce z toho měl staženou zadnici VIP člen EVWža, který je místní a celé naše počínání bylo na obrazovce obecní policie, která na nás měla přímo namířenou kameru umístěnou na rohu náměstí. Naštěstí uniformovaní pánové nepřišli :-) Byl nápad vyfotit vše z ptačí perspektivy, a tak jsme se vydali na Valdickou bránu a když jsme vyšlápli schody, tak jsme zjistili, že za 5 minut zavírají a proto jsme za 20 Kč vstupných málem strhali spouště na foťákách. Na tomto srazu bylo nejvíce psů. Jeden hafík skončil na veterině protože naboural jeho okem to trávy, která byla vyšší než on. Čestný člen Scooter měl na srazu malý RC vrtulník a každou chvilku pro něj lezl na stromy :-) Více práskání uvádějte v krátkých vzkazech této recenze :-) V neděli ráno jsme sdíleli snídani s lidmi, kteří přijeli také do tohoto kempu a zpívali oslavné písně o Bohu a o tom, abychom se měli všichni rádi a plodili potomky!

Poděkování

Největší poděkování si zaslouží organizátoři tohoto srazu a to EVWža a Skin, kteří měli poprvé možnost si tuto funkci vyzkoušet a poznali, že není jednoduché ukočírovat tolik lidí. Bylo na nich hodně znát, že byli nešťastní z počínání hlavní vedoucí, ale určitě nám to vynahradili díky jejich bohatému programu. Poděkování si zaslouží také všichni, co na sraz přijeli ze všech koutů naší republiky, ba bylo i zde také jedno zastoupení z řady slovenské!

Verdikt předsedy klubu

Já popravdě nemám co dodat. To co jsem napsal, tak bylo asi to nejdůležitější. Popravdě. Kdybych měl ještě někdy navštívit tento kemp, tak si s sebou beru hliníkový ešus a hliníkové příbory, modrou košili a červený šátek se svazáckým odznakem. Doufám, že jsem touto recenzí někoho nenamíchnul, protože jsem byl tehdy pouze "Jiskra" :-) Ale stejně byl kopec legrace, že??? Ale i tak jsme si na tomto srazu odpočinuli od každodenních záležitostí s možností dýchat čerstvý vzduch v krásné krajině. Hoši a děvčata, Polu a paní vedoucí ZDAR!

Polo zákony srazu:

Kdo nejezdí na srazy, tak o hodně přichází!!!

Kdo spí ve stanu, tak se nevyspí!!!

Kdo naštve Ftaka, tak dostane pákou na volant nebo rovnou ocelovou tyčí!

Tak neváhej a přijeď! Rádi tě na srazu přivítáme!!!!